události roku 2015

22. května 2015

PANU UČITELI S LÁSKOU - PO SEDMÉ

21. dubna 2015 se v Chlumci nad Cidlinou uskutečnil již sedmý ročník soutěže mladých čtenářů Literární cena Antonína Lauterbacha. Zúčastnilo se jí 47 žákyň a žáků z 8 základních škol dvou krajů, kteří představili své oblíbené knížky, ale ostatním z nich také četli. Příjemné soutěžní klání má své vítěze a všichni si následně odnesli i zážitky z projekce animovaných filmů jednoho z porotců, klasika amatérského filmu, Jaroslava Nykla.

Já měl možnost porotovat podruhé. V roce 2012 se soutěží připomínalo sté výročí narození Antonína Lauterbacha a tak celou soutěž provázelo i dojetí. Letošní ročník byl hlavně oslavou čtení.

Na celém dopoledni mne blažilo, jak kvalitní literaturu si děti vybíraly. (Jistě svoji roli sehráli i učitelé nebo rodiče.) Od textů z edice První čtení, přes Deník malého poseroutky, Karlíka a továrnu na čokoládu, Chatu v jezerní kotlině, Letopisy Narnie, Malého prince až po humoristické povídky Ivana Krause, Roberta Fulguma nebo Stephana Leacocka. Vyloženým zážitkem pak byla prezentace povídek Kůň za dolar (Anna Skalová), Děda Eda (Karin Vanessa Pataki), Babička drsňačka (Jakub Petrovický), nebo Má podivná rodina (Jan Hanuš). A protože se dokola potvrzuje stará pravda, že čtení je předpokladem ke psaní, myslím, že se ve výběru a uchopení těchto textů skýtá naděje, že jejich čtenáři mohou směřovat k dráze budoucích spisovatelů nebo novinářů.

Další radost jsem prožíval z toho, že mezi dívkami se objevilo 10 kluků. Nepovažuji to za úplně samozřejmé a fakt, že dva z nich dokonce byli oceněni (Filip Kratochvíl ze ZŠ Libčany i hlavní cenou). Svědčí o snad tom, že vztah k literatuře ve světě mužů ještě hned tak nevymře.

A třetí radost jsem nemohl nemít z průběhu celé akce. Nemluvím jen o jejím hladkém průběhu a pohodové atmosféře, která snad nebyla provázena ani trémou ze strany účinkujících, ale zejména o zápalu, kterým „hořeli“ organizátoři, v čele se zakladatelem soutěže, Lubomírem Havrdou. V něm se totiž snoubí nejen organizační talent, který by mu mohly jiné soutěže závidět, ale zejména hluboký vztah k Antonínu Lauterbachovi.

Zdálo by se, že když děti předčítají druhým ze svých oblíbených knížek, nemá cenu soutěžit. Opak je pravdou. Soutěž je motivace k výkonu, soutěž nutí ke strukturované výpovědi o knize nebo autorovi, soutěž přiměje vyhmátnout esenci, to nejzajímavější z textu, vybičuje ke zkratce. To všechno se bude dětem v pozdějším životě hodit. A soutěž také kultivuje to nejpodstatnější – pozitivní vztah ke světu literatury, neřkuli lásku k ní. Podobně, jako se s láskou celá akce odkazuje ke svému učiteli.

doc. MgA. Martin Štoll, Ph.D., předseda poroty

Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze

(Chlumecké listy 6/2014)